nažerů pracujících pro americkou nadnárodní společnost v zahraničních po–

bočkách a zjistil, že v jejich chování jsou silnější akcenty na jejich vlastní

národní kulturu než u jejich kolegů pracujících v domácím prostředí (tj.

např. francouzští manažeři se chovají v zahraničních pobočkách více „fran–

couzsky“). V praxi se to projevuje tak, že zahraniční manažeři mají tenden–

ci nejenom k intenzivnější identifikaci s vlastní kulturou, ale často i v ne–

citlivém prosazovaní této kultury. Příkladem může být rys německé kultury,

který se projevuje velkou systematičností a respektováním pravidel.

Německý manažer se tak podle Laurenta bude chovat více „německy“, to

znamená, že bude ještě více precizní a puntičkářský a bude ještě strikněji

prosazovat pravidla. Je zřejmé, že v prostředí českých firem může narazit

na neporozumění až odmítnutí a nepochopení ze strany zaměstnanců. To

může vést ke zcela opačnému efektu, kdy se naopak může projevit jakýsi

vzdor až negování nepopulárních opatření.

Literatura

Benett, J. M., Benett, M. J.: Developing Intercultural Sensitivity. An Integrative Approach

to Global and Domestic Diversity. In: Landis, D., Benett, J. M., Benett M. J. (Eds.),

Handbook of Intercultural Training. Thousand Oaks, Sage, 2004, str. 147–165.

Bochner, S.: The social psychology of cross–cultural relations. In: Bochner, S. (Ed.):

Cultures in Contact. Studies in Cross–Cultural Interactions. Oxford, Pergamon, 1982.

Harris, P. R., Moran, R.: Managing Cultural Differences. Houston, Gulf Publishing,

1991.

Laurent, A.: The cultural diversity of Western conceptions of management. Internatio–

nal Studies of Management and Organization, Vol. 13 (1–2), 1983, str. 75–96.

2.2.1.1 Prožívání kulturního šoku a vyrovnávání se s ním

Kulturní šok je psychologická dezorientace způsobená špatným porozu–

měním nebo úplným neporozuměním vzorcům cizí kultury. Vzniká nedostat–

kem znalostí, omezenou zkušeností a osobní rigiditou (Harris, Moran, 1991,

str. 224). 

Dnešní společnost klade velké nároky na jedince v soukromé i profesní

oblasti jeho života. Dochází k neustálým sociálním změnám, přičemž k těm

nejvýznamnějším patří stále častější setkávání a prolínání rozdílných kultur,

které se dotýká čím dál většího množství lidí. Někteří jedinci musí např. bě–

87